Minutová modlitba

Ještě před 20 lety bylo výsadou dostat se mezi lidi z BDSM komunity. Ještě před 10 lety znamenalo být BDSM pozitivní něco velmi mystického. A dnes? Co vlastně znamená dnes být BDSM pozitivní? Jakou hodnotu má dnes to, že jste „jiný“, že jste mimo běžné mantinely? Co je na tom vlastně zvláštního?A je na tom všem, vůbec ještě něco tajemného? Nebo se vše proměnilo v masivní komerci, prolezlou hrajícími si vanilkami a hyperkorektními lidmi, kteří se si neumí ani poradit s vlastním životem a sami se sebou?

Za sebe se čím dál víc přikláním k tomu posledními. Vím, může to zní depresivně a rozhodně se mnou nemusíte souhlasit, avšak zamysleme se nad tím, alespoň trochu…

Dostat se dříve do klubu, kde se scházely BDSM lidi vyžadovalo, mít tam známého, který se za Vás zaručil, že jste „normální“ a že se umíte chovat a nebudete dělat bordel. Dostat se někam kde se učilo, vyžadovalo opět někoho znát…

Dnes se kurzy vázání nabízejí v běžné inzerci…a učí každý, kdo má do zadku díru…mraky „bezejmenných“ mistrů a učitelek…a každý má ten zaručený a jedinečný správný patent na rozum. A ten, se kterým jsem mluvil, ani nevěděl, že musí mít neustále po ruce nůžky a lékárničku a vodu na pití…on chtěl v případě nouze lana řezat nožem!!!! Lekce peggingu pro páry? Není problém..však se doporučuje i na běžných webech pro ženy…jen vám jaksi neřeknou, že když to chcete zkoušet na chlapovi, který s tím nemá žádnou zkušenost, že jako nemůžete použít to co vidíte v pornu….. Jít do BDSM klubu? Normálka…vždy je to přeci pro nás…tak se snažte nás bavit..však od toho tu přeci jste…jste samozřejmost.

Četl jsem pravidla jednoho srazu v MB…akční sraz pořádaný v místě s vybavením pro hraní…a světe div se, na tom srazu se nedoporučovalo akčnit, aby někdo neurazil ty, co veřejně neakční a berou vše jen jako intimitu popřípadě mají vše hozené jen domácí postelové hry?..To jako fakt? Tak co tam sakra lezou?

Byl jsem přítomen (online) domlouvání setkání na VIP výlet…a byl jsem požádán jestli bych neporadil, jak to setkání zařídit co nejlépe…A tak jsem navrhl, aby si stanovili určitá závazná pravidla setkání a společného hraní…..Jako že cože? Cože to po nich chci? Pravidla?…No tak to ne…Jako do BDSM pravidla nepatří..jako BDSM je individuální a žádná pravidla se neuznávají…ať si svoje dinosauří rady nechám do starobince…..Tak jo no, proč ne…. Nechám si je.

Kam zmizela ta lidská pokora, k tomu že nic není samozřejmé? Kam zmizelo to, že jsme si vážili všeho co se dělalo? Kam se poděla chuť setkat se a bavit se? Kde se cestou ztratila pravidla vychování a bezpečnosti? …..BDSM není možné si užívat a neřešit následky…protože, ony přijdou..ať už ve formě zranění nebo zničené psychiky….a o to horší budou.

Možná si říkáte, že mám nějakou depresi..ne nemám..jen mne to děsí…děsí mne, jak se bere BDSM jako další běžná postelová hra, kde si hráči neuvědomí možné následky…děsí mne, že se mezi nás dostali lidi, kteří se snaží na současném trendu jen vydělat…a nevědí co dělají…mám hrůzu z lidí, kteří si myslí, že je v BDSM nesmí omezovat žádná pravidla…protože jejich osobnost přeci žádné takové věci omezovat nesmí…protože oni jsou dokonalý….

Ale možná to tak má být…a já jsem jen starý dinosaurus s iluzemi o zaniklém světě…světě, kde byla bezpečnost na prvním místě…světě, kde to bez slušného vychování nešlo…světě, kdy jsem měl úctu k lidem, kteří se rozhodli udělat pro ostatní něco navíc…třeba jen kecací setkání.

Zamýšlel se a psal Váš Ferculi