Zima je prima

Dneska zabrousíme do vod fetiše a mimořádně to nebude z hlediska historie. Ovšem ono to nebude ani z pohledu moderní doby. Vlastně to bude takový podivný výlet, protože vám dám nahlédnout pod pokličku, která není běžně známá, ale je všude kolem nás. Oproti zvyklostem budu u tohoto článku vždy dávat ukázkovou galerii rovnou pod každý odstavec. A také rovnou prosím za prominutí klasické vyznavače, že si dovolím kombinovat vše rovnou i s variantou, kdy se fetiš prolíná s D/s a BDSM.

Když se řekne fetiš oblečení a obutí, co vás napadne jako první? Kůže? Latex? Guma? Nebo snad kozačky? Lodičky? Možná někoho napadne kožich (i když tihle milovníci nám nějak vymírají). Každopádně máte pravdu, ano, to je fetiš oblečení. Taková klasika. Ale co když vám řeknu, že máte fetiš oblečení ve svém běžném šatníku pro denní nošení? Ano, vážně. Dá se říci, že asi 90% z Vás má na běžné nošení oblečení, na které mají lidé fetiš zaměření. A nejsou to nějací osamocení jedinci, ale opravdu se jedná o veliké skupiny lidí (v ČR jsou to větší stovky jedinců). A jedna zajímavost hned na úvod. Milovníci tohoto fetiše mají ještě jednu zvláštnost. Oni sami se většinou za fetišisty neoznačují. Mluví o sobě jako o milovnících módy.

A na takový šatníkový fetiš se dnes zaměříme. Konkrétně na zimní oblečení. No jo, je to tak. Je to fetiš. Ale postupně. Vezmeme to pěkně od vrchních částí a postupně se propracujeme ke spodnějším vrstvám (a to doslova). Pohodlně se usaďte, výlet do zimního chtíče začíná.

  1. Bundy/ Kabáty a vše co se nosí navrchu

Začneme vrchní částí oblečení. Pomineme všechny kožené kabáty, bundy či paleta a zaměříme se na to správné. A to správné je jen jediné. Péřová bunda či péřový kabát. No, je to tak. Takhle skupina má v rámci zimního fetiše poměrně silné zastoupení. Nejvíce TOP a HOT jsou zejména lesklé bundy do pasu a dlouhé projmuté kabáty. Je zajímavé, že u kabátů nejsou lesklé ty nejžádanější, tam kupodivu vládnou kabáty, které lze laicky nazvat jako zachumlávací s oboustranným zapínáním nebo s různými systémy na nastavení „uzavření“ v dolní i horní části. A ano tušíte správně, ty dominantnější jedinci je používají k omezování svých partnerů. Mezi těmito vyznavači koluje hezká „legenda“. Víte proč jsou na prošívaném kabátu či bundě tak dobře vidět prošitá místa? No přeci, abyste věděli, kudy máte vést provaz nebo pásky 🙂 Mimochodem, k vyznavačům bund/kabátů se přiřazují i milovníci prošívaných spacáků. Asi jste právě povytáhli obočí? „Spacáky? Jako vážně?“. No samozřejmě. Navíc samotné prošití vám dává návod kudy vést provázky, aby to hezky vypadalo a vznikla tak rozkošná mumie.

Samostatnou odnoží jsou milovníci prošívaných lyžařských overalů. S těmi se moc nesetkáte, ale jsou tu mezi námi. Je to skupina, které mi je nejvíce líto. Proč líto? Zkuste si představit, že venku je 40 stupňů vedra a vás berou „chutě“. Zvládnete v tom vydržet 10 minut? A co teprve, když máte dominantního partnera a ten vás takto oblečené rád váže?

Mimochodem, v rámci bund/kabátů byl celkem hit zapnutí kapuce na zip přez obličej. Na co kuklu, že ano. Stačí zapnout kapuci a jde se na věc.

Do této kategorie spadají i milovníci výhradně oteplovacích kalhot (těch je velice málo), takže se jim tu věnovat nebudeme.

S fetišem na prošívané věci se můžete potkat jak u dom tak i sub partnerů. Holt když se to leskne, šustí to a hezky po tom kloužou ruce, je to nejvíc „terno“ a „rajc“, jak jen to může být.

Záměrně jsem vynechal kožichy, tato kategorie má své vlastní odnože a zastoupení v rámci fetiš scény a tento fetiš již dnes mizí. A proč? No, je to proto, že umělé kožichy nejsou ono (nedávají ten správný dotekový a čichový vjem) a pravý norkový už dnes moc lidí nemá. A když má, tak se s tím nechlubí. Současná doba tomuto fetiši nepřeje, přeci jen nechcete, aby vám na ulici nějaký ochránce zvířat polil stříbrnou lišku, která stojí v řádech desítek tisíc, nějakou neodstranitelnou barvou nebo vám jí pořezal nožem. Mimochodem takový paradox. České chovy kožešin jsou zakázané a zrušené, ale dovoz ze třetích zemí (kde jsou otřesné a naprosto nehygienické chovatelské podmínky), je dovolený.

Pokud si budete chtít najít prošívaný fetiš na internetu, tak používejte spojení Puffy fetish nebo Down fetish (Down fetish je asi nejznámější firma produkující foto, filmy a výrobky v rámci tohoto fetiše)

2. Svetry, svetříky, roláky, svetrové šaty, mikiny

Tady se pouštíme do asi nejvíce rozsáhlé kategorie, která má nejvíce příznivců, takže pokud to nějaký takový fanoušek čte, jistě jen zakroutí hlavou, jak to zde bude „povrchně“ popsané. Ale kdybych měl opravdu detailně rozlišit všechny varianty tohoto fetiše, nestačilo by mi ani 60 stránek textu. A to myslím naprosto vážně. Začněme takto. Je naprosto nezbytné rozlišovat jednotlivá uvedená slova. Takže svetříky jsou samostatný pojem, svetry také a roláky též. Nepromíchávat mezi sebou. Pokud byste mluvili s nějakým vyznavačem tohoto fetiše a motali vše dohromady, tak jen obrátí oči v sloup a pohrdavě si odfrkne. Jistě, že se mezi sebou prolínají a ten kdo miluje svetříky, může být i na svetry. Ale doporučuji to rozlišovat. A to jsem zatím jen u druhů. Další vliv totiž mají materiály (vlna, angora, mohér, alpaka atd.), střihy (dlouhé šatové, do pasu, pod prsa, obří těžké atd.), typ oblékání (přes hlavu, na zip, na knoflíky, kardigany, overaly atd.), vzory (vlnky, copánky, lístky, dírkaté atd.), taktéž barva hraje roli a k tomu ještě robustnost (rozuměj jak moc teple působí), jestli mají být pletené nebo háčkované a pak moje oblíbená kategorie, vyznavači strojové a ruční práce. Což jsou mimochodem dvě naprosto nesmiřitelné skupiny. Jo jo, to dělení je tady opravdu velké. A to zcela pomíjím vyznavače pletených body (to je samostatná podskupina) či vyznavače overalů včetně pletené kukly (a ano to myslím vážně, fakt existují).

Mimochodem. Nepleťte si milovníky svetrů atd. s milovníky pletených výrobků. Ti sem sice patří, ale tam se nerozlišuje konkrétní součást oblečení, ale bere se materiál jako celek. Už v tom začíná být lehce chaos, že ano. Ale to ještě nic není, jedeme dál.

Takže tu máme pořádnou porci různých kategorií, a teď si uvědomte, že všechny tyto kategorie se mezi sebou různě prolínají, ale současně je tam veliké procento specificky vyhraněných jedinců, který tzv. řetězí svůj fetiš. To znamená, že může být zaměřený jen na: obří těžké vlněné svetry ke kolenům se širokým límcem, světle modré barvy, vyplétané vzory lístků ve žluté barvě, vše oblékané výhradně přez hlavu a ručně pletené, a navíc silně robustní. Mimochodem, máte tušení, kolik tak váží takový hodně robustní svetr? Asi nemáte. Takže Vás asi překvapí, že je to v průměru 3,5 kg. Tak co? Už si s vaším plácáním po zadku a zavěšováním na provazy přijdete docela normální? Takovýto fetiš, to je nářez. S tím si zkuste najít partnera. A to se nebavíme o tom, jestli to chcete na partnerovi jen „obdivovat“ nebo to nosit na hrátky oba dva.

Mikiny jsou specifickou součástí. Uvádím jej sice v rámci zimního fetiše, ale z hlediska roční doby, je to prakticky jedno. Zvláštností je, že tady jsou králem hlavně mikiny na zip do pasu a bez kapuce. To vše v rámci spíše sportovního střihu. A naprosto samostatnou odnoží jsou mikinové šaty. Ty mají vlastní vyznavače zaměřené na různé střihy.

Ještě v tom nemáte chaos? Tak já vám přidám. Do kategorie „zimní“, totiž spadají i milovníci froté materiálů. Znáte taková ta pyžama co vypadají třeba jako žabička nebo klokan? Tak přesně o tomto materiálu mluvím a kdo neví o co jde, tak ať si najde „dupačky pro dospělé“. A i u milovníků froté se rozlišují mikináři, milovníci overalů a dokonce i froté šatů.

Pokud se rozhodnete při zkoumání tohoto fetiše jít víc do hloubky, tak zde je pár rad, co rozhodně na diskuzních skupinách NEDĚLAT.

a) Nikdy se nezapleťte do debaty, jestli jsou lepší strojově nebo ručně pletené – nemá to výsledek

b) Nikdy neříkejte milovníkovi zimních roláků, že ten nový hit v podobě svetru s rolákovým nástavcem (či vztyčeným límcem) bez ohrnutí je super rolák – noo, fakt to není super a není to ani rolák.

c) Nikdy neříkejte, že si klidně oblečete dva a více svetrů na sebe – v tu chvíli máte ve zprávách za hodinu víc „dick picků“ než v chatu na Amatérech za celý měsíc – ono je totiž vrstvení svetrů na sebe samostatná kategorie v rámci fetiše na svetry.

d) Nikdy milovníkům mikinových šatů nedělejte narážky, že fotky co ukazují zobrazují jen vytahané a nějak seprané šaty – dostanete ban a z fóra poletíte dřív než řeknete „borůvkový koláč“. Míra vytahanosti a sepranosti je totiž u tohoto oblečení taky předmětem „fetiše“.

A na závěr této kapitoly taková poznámka. Je hodně lidí, které tyto věci vzrušují a přitom sami sebe neřadí mezi fetišisty. Jednak proto, že většinou o takovém fetiši neví a jednak proto, že spíše než „ta věc“ je vzrušuje celkový koncept scény (taková rozverná školačka ve svetříku pod zadek – chápeme se?) Ale já zde celou dobu mluvím jen o těch fetišistech, kde jde hlavně o tu „věc“, a když je navíc na správném člověku, tak je to bonus.

Pokud si budete chtít tento fetiš najít na netu, tak nejlépe se k němu dostanete přez označení: Wool fetish, Mohair fetish, Turtl fetish, over size sweather fetish či chunky knit fetish

3. Ponožky/podkolenky/kamaše/štulpny

Teď se posunem po těle směrem dolů, a to do velice specifické kategorie. A to jsou milovníci ponožek a podkolenek. Než se však na ně vrhneme, řekneme si něco o těch třetích, fetišistech na kamaše.

Kamaše jako fetiš jsou v dnešní době spíše součástí milovníků pletených materiálů (tedy těch, které nezajímá konkrétní druh oblečení), ale samostatně se s nimi už prakticky nesetkáte. Protože materiál, který je pro kamaše typický, se už mnoho let nevyrábí, a náhražkové materiály neposkytují dostatečný „dotekový“ a hlavně „kousavý“ efekt. Jednalo se specifickou vlnu vyráběnou jen v 80.letech a počátkem 90.let minulého století v bývalém východním Německu. A protože mezi „normálními“ lidmi nebyl tento druh příze oblíbený, zanikla jeho výroba někdy v druhé polovině 90.let minulého století. A dnes už nikdo neví, jak přesně se ten správný „kousavý“ efekt dosahoval. Vše jsou jen náhražky a pokusy. A teď kvíz. Co je na tomto odstavci divné? Zamyslete se. A ano, je to tak. Tento „fetiš“ byl typický jen pro státy bývalého východního bloku. Na Západě se tento materiál nikdy nevyráběl. Nepodařilo se mi pro vás zjistit přesný název dotyčného výrobku, ani nic bližšího, jelikož se mi už nyní nepodařilo narazit na nikoho s tímto zaměřením. Vše co vím, mám od známého, kterého jsem kdysi vídal a který se ztratil v hlubinách času, a který měl přítelkyni, která tento fetiš měla.

Ponožkáři, tak tohle je hodně velká skupina. Spadají sem milovníci háčkovaných ponožek, froté ponožek a hlavně ručně pletených ponožek (mimochodem, víte, jak se říká ručně pleteným ponožkám na jihu Čech? – bulíky – strašné slovo). Většinou nehraje roli styl nebo barva (ale taky to není vždy pravda), ale právě ten materiál. Co však je u tohoto fetiše zásadní, tak je většinou doménou subíků, kteří takové ponožky milují na nožkách svých dam, a často se k tomu váže i fetiš na „zápach“ nebo nohy celkově.

Mimochodem, naprosto samostatnou kategorií jsou milovníci ponožek, které se nosí na sádře. Ano, přesně na té sádře, kterou máte, když si zlomíte nohu. Ale tady je to spíše kombinace fetiše jak na ponožky, tak i na tu sádru. Ale byl jsem upozorněn, že je sem mám zařadit, že jsou součástí každého fóra.

Podkolenky a jejich milovníci jsou také zvláštní skupina. Rovnou říkám, neuvažujte o nich jako o lidech, kteří mají rádi podkolenky jako součást nějakého outfitu, ale opravdu je milují jako takové. Pro tyto vyznavače je typické, že jsou „závislí“ na nahých ženách, které mají na sobě jen ty podkolenky. Ale co si budeme povídat, podkolenky jako součást „určitého“ outfitu mají své kouzlo. Každopádně i u těchto lidí platí, že jde i o materiál, někteří je mají rádi háčkované, jiní pletené (strojově nebo ručně), někteří je milují se vzorem a jiní jen hladké. Jsou tu milovníci podkolenek s obrázky i jednobarevných. Holt je to taky velká skupina.

Štulpny a jejich vyznavači spadají do kategorie „vymírajícího“ fetiše. Naprostá většina těchto milovníků totiž je a byla zaměřená na ručně/strojově pletené. Ale jejich nošení dnes naprosto mizí a za štulpny se považuje jakási nevkusná obří ponožka na nohách fotbalistů. Ne, to nemám ze své hlavy, tak mi to vykládali nadšenci. Takže jestli třeba někdo někdy budete chtít bojovat za nějakou „správnou“ věc, tak si na tyto lidi vzpomeňte a zkuste tyto věci prosadit zpátky do běžné módy. Ani nevíte kolika lidem to pomůže.

Následující galerie sice více spadá do kolonky „foot fetish“. Ale dávat sem fotky klasického fetiše ponožek není moc zajímavé. Ono se totiž opravdu jedná často „jen o ty ponožky“ bez náplně. Takže obrázky jsou spíše ilustrační.

A jsem na konci dnešního článku. Já vím, bylo to takové „letem světem“ a nahlédnutí bylo spíše tak jedním okem, protože někteří mi jistě namítnou: “ A kde máš milovníky šál, čepic, rukavic, štulců, pelerín, sněhulí atd.“ a budou mít pravdu. Ale já to nechtěl pojmout jako hlubokou sondu. Spíše jako takový úvod do světa fetiše, který je všude kolem nás a mnohdy o tom ani nevíme.

Mimochodem, až příště půjdete po ulici, tak mi něco v duši říká, že se budete kolem sebe dívat na lidi jinak. A myslím, že si najednou všimnete ženy v dlouhém zimním prošívaném kabátu, který má dole pečlivě uzavřené zipy, a tak jí kabát omezuje chůzi. Nebo chlapíka, co si neustále upravuje svetr, a pořád na něj sahá, a popotahuje sem a tam. Vítejte ve světě fetiše běžného šatníku. Vítejte ve světě, který je všude kolem nás.

Článek pro vás sestavil Váš Ferculi

Napsat komentář