Slimáci……

Občas se nechtěně připletu do míst, kde se probírají postoje a názory na “uchyláky” od lidí, kteří s tím nemají v běžném životě nic společného. A kolikrát se nestačím divit, jaké “zajímavosti” a zaručené “pravdy” se dozvím.

Jako třeba nedávno. Byl jsem na cestách a zastavil se pro kávu na svém oblíbeném místě. Fronta byla docela slušná, ale přeci jen…dobrá káva je dobrá káva a na tu já si rád počkám. Jako na potvoru, zrovna když jsem si frontu vystál a zadal objednávku, tak se mašinka pokazila…a jestli nespěchám tak ať si počkám asi 20 minut…nespěchal jsem a počkal si a věřte mi, že se to vyplatilo.

Uhnízdil jsem se v “kupíčku” a koukal kolem sebe, když si do vedlejšího boxu přisedla čtveřice žen, tak kolem 30 let věku, jež vypustili po kavárně smečku řvoucích zakrnělých dvounohých paviánů, kterým se slušně říká děti. A rozhovor, který jsem vyslechl (samozřejmě čistě náhodou, vůbec mne téma nezaujalo a vůbec jsem uši nešpicoval) a který už evidentně chvíli vedli stál za to….

Proto se všem čtenářům předem omlouvám….reprodukuji zde jen tu část, kterou jsem slyšel a jelikož jsem člověk slušný, tak jsem i některé slovní obraty převedl do méně pejorativního významu.

Dáma č.1: Rozumíš tomu? On mi řekl, že bychom si mohli pořídit takový ty upnutý hadry..jako latex chápeš?

Dáma č.2: Fakt? No tý jo….a jako k čemu mu to bude?

Dáma č.1: No jako pro mne…abych měla jako co na sebe do ložnice.

Dáma č.2: To je jasné, to mu už nejsi dost dobrá. Tak vymýšlí prasárny. Jsme netušila, že ten tvůj je takový uchyl.

Dáma č.1: No, úplně mne tím dostal. Skoro se mi až zhnusil.

Dáma č.3: Jasně, nic si nekupuj a řekni to jako já tomu svýmu, když mi chtěl zavázat oči šátkem.

Dáma č.1 a 2: A co jsi mu řekla?

Dáma č.3: Jestli to zkusí, tak že už nedostane ani na narozky.

Dáma č.4: Tak, furt by jen š**ali (provozovali intimní kontakt..upraveno mnou). To zkusím taky na ty narozky. Děti už má, tak co by nechtěl.

Dáma č.2: No a co jako budeš dělat? Přeci si ty hadry nekoupíš?

Dáma č.1: To víš, že ne. Jsem o tom četla. Prý je to kluzký a matlá se na to nějaký chemický klouzavý hnus, ještě z toho něco chytnu.

Dáma č.4: Jasně. Přeci nechceš být kluzká jak slimák…fuj. A ještě si zadělat celou postel….

Pak už si mne zavolala obsluha. Já dostal svou kávu (kterou mi málem z ruky vyrazil jeden z těch zakrslých řvoucích opičáků co tam lítali) a raději odešel. Ale v hlavě mi zahlodala myšlenka.

…chápu…Každý máme mantinely pro intimitu nastavené do jiné šířky a akceptujeme jiné věci. Ale to je opravdu nezbytné brát přítele/muže/manžela/otce od dětí jako nějaké škrtátko na jedno použití?…Děti máš a konec..Zbytek života ti bude řídit a jestli se ti to nelíbí, nebudeš mít nic. Protože ty, jako chlap, už nemáš na nic nárok…makej, vydělávej, drž krok a nic nechtěj?…….

Pevně věřím tomu, že tyto ženy jsou jen výjimkou. Že jsem potkal takový ten vzorek, který je strašně vzácný, neobvyklý a téměř se nevyskytující….Snad ano….Jinak by to totiž bylo až příliš smutné, jaký k sobě dokáží partneři být netolerantní……

Jsem si zcela jistý, že někde může být situace zcela opačná. Kdy odmítá vše muž, ale bez ohledu na to kdo je tím odmítajícím, mne vyjádření, těchto žen, přišlo pro partnerské soužití jako podřezávání si vlastní větve jejich “rodinné” pohody. Protože vztah stojí a padá se schopností komunikace a se schopností se dohodnout. Nikoliv na příkazech a rozkazech…..

Sepsal Váš Ferculi

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *