Dnes se na skok podíváme do Japonska, ale nečekejte žádné shibari, kinbaku či jiné metody vázání, jež v dnešní době zažívají bezbřehý boom. Dnes se podíváme na opravdu tvrdý underground, který byl branou na temnou stranu lidské vášně.
Většina zemí s garancí svobody projevu měla svůj zásadní časopis, který byl v před internetové éře jednou z mála možností, jak proniknout do uzavřených BDSM komunit. Ačkoliv někdo může namítnou, že tím nejvíce zásadním BDSM časopisem v Japonsku je slavný Kitan Club (už jsem o něm psal), tak sice bude mít pravdu, ovšem jen částečnou. Kitan Club byl více méně povídkovým, informačním a kutilským časopisem. Avšak když jste chtěli mít vše předchozí a k tomu navíc možnost se na nějakou „veřejnou“ akci dostat, museli jste vzít do ruky jiný magazín. A tím byl Bizzare Magazín.
Aby bylo možné pochopit zásadnost tohoto časopisu, dovolím si malou vysvětlující odbočku ohledně fungování japonské BDSM scény v rozmezí let 1990-2000 a drobné nahlédnutí do historie cenzury pornografie.
Historicky má totiž Japonsko velkou zkušenost s vydáváním erotických materiálů, a tím nemyslím nějaké náhodné kresby, či tu a tam vydanou knihu. Nikoliv. Opravdu se bavíme o pravidelném vydávání tiskovin. Začátek vydávání erotických materiálů sahá již do období Edo (v letech 1603 až 1867), kdy v tomto období bylo debutem erotické umělecké formy Ukiyo-e Shunga, což jsou soubory ilustrací, jež velmi explicitně zobrazují sexuální praktiky. Tato sbírka se dávala novomanželům pod polštář, jako takový návodný manuál. V období Meidži (roky 1867 až 1912) zažívá technologie tisku ohromný boom, čímž se velice rozšířila dostupnost literárních děl včetně těch erotických. První pravidelný časopis s erotickou tématikou se dostal do tisku v období Taišó (roky 1912-1925) a tam, kde se tiskne erotika, tam se objevuje i cenzura. První japonský zákon o cenzuře pornografie a erotiky pochází již z roku 1907, ovšem důslednost vymáhání byla velice nízká.
Po 2.světové válce se objevil v 50.letech již periodický měsíčník Kitan Club, ovšem období největší slávy erotických pornografických magazínů byla od 70.let minulého století. Až v roce 1990 se objevil i Bizzare Magazín, který si velice rychle získal značnou popularitu nejen svým obsahem, ale právě možností dostat se i na nějakou tu akci, pokud byl člověk nováček.
Bizzare magazín se totiž přímo podílel na různých akcích v rámci celého Japonska, kam mohl zavítat i nováček. Tyto akce byly koncipovány jako takové seznámení s reálným BDSM světem. Nováček byl na takové akci označen cedulkou dle města, kde žil. Na těchto akcích se pak pohybovali i zástupci různých komunit z jednotlivých oblastí (mnohdy i různých čtvrtí v rámci jednoho města) a vytipovávali vhodné lidi na seznámení. Nováček musel obvykle absolvovat několik takových akcí než byl osloven s nabídkou na přijetí do určitého klubu či skupiny. Tak se totiž snižovalo riziko, že do poměrně úzké skupiny lidí přijde někdo nevhodný či nebezpečný. S nástupem internetu a masivním šířením BDSM, však tato praxe již prakticky zmizela.
A čím tedy byl Bizzare Magazín natolik zvláštní, že si zasloužil své místo v historii? Nebylo to jen pořádáním těchto akcí, ale i tím, že dokázal sjednotit naprosto vše – měl příjemně lascivní úvodníky, adresáře nevěstinců a obchodů, podporoval manga kresby, vydával různé povídkové fikce, stejně jako se odborně zabýval vstupem a fungováním pornografického průmyslu. Nabízel i prostor pro dotazy a rady a nikdy se neopakoval. Nikdy jste nenašli nějaký článek, který už by byl vydán. Toho se dosáhlo tím, že na každý svazek dohlíželi rotující redaktoři, což zajistilo vždy jedinečný zážitek z četby. Magazín vycházel jako dvouměsíčník až do roku 2000 a neopomíjel žádnou formu fetiše, BDSM, D/s, roleplay atd., ale oproti konkurenci nebyl cenzurován. Zvláštní že ano.
A důvod byl jediný, vydavatel bylo nakladatelství Tsukasa Shobo, jež se nejvíce zaměřovalo na vydávání manga časopisů a disponovali dobrým právním teamem plným fetišistů, kteří dokázali najít kličku, jež časopis ubránila cenzuře. Tato klička spočívala v tom, že na každé přední stránce byl uvedeno vyloučení odpovědnosti redakce formou tohoto textu :“BIZARRE není S&M. Z výše uvedeného důvodu jsme vydali tento časopis. Tento časopis je prvním časopisem na téma BIZARRE v Japonsku. BIZARRE je založeno na fetišismu. Bondage je také druh fetišismu na poli magazínu BIZARRE. Kostým a materiál jsou ale nejdůležitější. Jsou to například kůže, guma, P.V.C. a saténový korzet, vysoké podpatky, kozačky a tak dále“.
Bizzare magazín dnes již nevychází, ale dá se říci, že má svého nástupce.
Tím je GATA Magazine, což už je však spíše umělecký magazín, který se zaměřuje na bizardní formy umění, které není širokou veřejností akceptovatelné, a BDSM prvky má jen jako okrajovou záležitost, jež doplňuje aktuálně módní prvky umění a vyjádření umělců.
Na GATA magazín se můžete podívat zde: ( https://www.instagram.com/gata_magazine/ )
Pokud budete hledat přímo Bizzare Magazin, najdete určitě několik stejně pojmenovaných časopisů, a to jak po celém světě tak i v současném Japonsku. Avšak žádný z nich nemá s původním časopisem nic společného. Byť mnohdy tvrdí, že jsou jeho nástupci.
Bohužel nemám souhlas se zveřejněním obsahu jednotlivých čísel. Alespoň jsem vám připravil pár náhledů, jak původní magazín vypadal.
Zdraví váš Ferculi
